Revoluce je v plném proudu tak jak je nezbytné a jistě překvapí mnoho lidí. Já už mám svoji osobní za sebou. Prosím pozor, tohle bude síla. Pokud náhodou stavíte pár svých jistůtek na tom, že možné je všechno, ale nemusíte brát v úvahu jakoukoliv konspirační hovadinu, tak je mi líto. Dál nečtěte.

Jednoduše: Google všechny tahal za fusekli asi jako Madoff.

Víte co je SEO? Snaha umístit svoje webové stránky co nejvýše v Googlu. Protože to znamená cash. V tom, které faktory (příchozí linky, počet klíčových slov) se jak počítají (s jakou váhou) se vedou dlouhé diskuze. Google sám rád léta tvrdil, že těch faktorů je asi 200 a jsou plně automatizované.

Bomba. A pak vyjde tohle.

Takže co dělá celá ta léta Google se 10% strojovými algoritmy? Nechává si je zčeknout maminkama na mateřských a studentama co potřebují prachy na pařbu. A děje se to už skoro 10 let. Tak teď dává pár věcí, které mě zarazily v SEO-úsilí, konečně trochu smysl…

Zásadní oznámky jsou následující:

• Je neskutečné, že se tohle mohlo utajit po 10 let. V jakém stavu tedy je naše společnost, když ani informace, kterou mají tisíce lidí bez bezpečnostních prověrek a zároveň jsou tu miliony lidí, pro které je důležitá, prostě neprojde ven? Jsme ve spojení s realitou alespoň zhruba?
• Google je Winner. Jeho tržní podíl bez téhle nepostižitelné lži by nikdy nedosáhl tak obludných rozměrů.
• To vše ovšem díky tomu, že doslova žijeme v matrixu. Cena jednotky výkonu lidského mozku je i pro strojové zpracování stále nižší, než cena počítače. Je to 12-15USD za zhodnocení pár desítek stránek.
• To, co Google říkal, totiž “nedělejte stránky pro vyhledávače, dělejte je pro lidi”, platí. Platí absolutně a mnohem ironičtěji. Přesněji řečeno, dělejte je nikoliv pro end usery, ale pro maminu na dovolené a studentíka, kteří jsou soudci, co rozhodují o vašem bytí a nebytí. Že je výsledkem ještě větší průměrnost, co do obsahu to do designu, je jasné.
• Co bude dál? Google s tím nepřestane, ale spíš bude google rating rovíjet. S pomocí psychologů a sociologů nacpe svým raterům do palic nějaké vzorce, se kterými si rateři nějak poradí. Hodnotitelem správnosti bude spíše než falešná strojová neutrálnost absolutní symbolická ne-neutrálnost zcela nereprezentativního vzorku populace.
• Pracuje Google na nějakých sofistikovaných algoritmech? Předpokládám, že k tomu dojde. Už teď raterům jistě naskakují stránky ve stylu IQ testu a tenhle příklon k počítačové hře bude jistě z nákladově-efektivních důvodů pokračovat. Není WOW jen krytí..eh…
• Budou v budoucnu soutěžit různé raterské skupiny, které budou Googlem (nebo možná vyhledavači) nasazovány podle jistých algoritmů, tam, kde bude “třeba”? Jaká je kvalifikace takových vidoucích (nejúspěšnější budou ti, co uvidí v čase dopředu sociální dynamiky společnosti). Ať žije P.K.Dick a Minority report.

Tenhle blog nekončí, ale jsem momentálně natolik vztížen, že to tu je prostě pauznuté. Dovolím si jen poznámku k tomu co je hřích, zpověď a rozdíl mezi protestantizmem a katolictvím. Přičemž toto bude, možná poněkud překvapivě, obrana katolictví (nikoliv proti ateismu, ale proti protestantismu). Jinými slovy, ta dvojjakost unitř křesťanství, katolíci vs. ptotestanti, jsou opět tím číslem dva, opět tou binární hrou jako je levice-pravice, chudý-bohatý, nebo falus ANO – falus NE.

Ale popořádku.

Hřích existuje. Existuje jakési vodítko jak žít, jakási podprahová řeka. Každý pokus ji ztvárnit slovy (Desatero), nebo ji dokonce zracionalizovat (zákon) nebo ji podprahově vynucovat (společenské normy) skončí katastrofou. To ale neznamená, že to vodítko neexistuje. Popsat ho lze tím lépe, čím neurčitější prostředky (slova, malby apod.) použijeme. Právě proto nejlepšín kázání nebo umění je to, které je co nejmíň konkétní a proto knězové mluví o nějaké Golgotě a podobných kecech. Nicméně i přesto by se to měli naučit jinak a používat sice stále obrazy, ale jednak nám adekvátní obrazy a jednak na přijímání oněch obrazů musíme být připraveni, což bohužel nejsme.

Nicméně to je jen poznámka na okraj.

Gró věci je, že když tyto nevyjádřitelné normy porušíme, tak si toho jsme minimálně podvědomě vědomi. (Pokud jsme si toho všeho vědomi na vědomé úrovni, což je naše cesta se tam dostat, tak už žádné hříchy nepácháme). Vtip a rozdíl mezi katolictvím a protestanstvím je ten, jak se k hříchu staví.

Protestanti, jichž jsou Češi potomci, si oním hříchem připraví věčné zatracení. Nevýhoda tohohle přístupu je, že odchylky od algoritmu děláme všichni, takže 100% protestant je pronásledován pocitem viny a pekla na doah.

Katolíci (a pravoslavní především) mají boží milost a zpověď, která jim hříchy zresetuje. Nevýhoda tohohle přístupu je, že vypočítavý/líný člověk se může domnívat, že hřešit není problém. Výhoda je, že tenhle systém neprodukuje schizoidy přesvědčené, že se musí zničit.

Je na čase si tak nějak uvědomit, že to vodítko tu existuje a je potřeba ho dodržovat až ke konci svých sil. Ale zároveň to nelze přehánět. Život je právě o tomhle kompromisu, který je jako se snažit nechat protnout mimoběžky.

Facebook se tím chce přeměnit z pouhé internetové zastávky v plnohodnotnou domovskou základnu, kde budou lidé vyjadřovat své pravé já

nebo o jedne aplikaci, ktera se…

se aktualizuje v reálném čase a vytváří tak dojem živoucího kruhu přátel

O schizoidnosti, pravem self a zdani, bylo receno dost. Ale zopakujme to. Spolecnost je ve fazi schizofrenniho rozpadu, kde se snazi odcizeni resit psychoanalytickou presmyckou, tj. odcizit se jeste vic, aby se timto vysvobodila. Vysledkem ale bude jen vetsi odcizeni, ktere se blizi bodu singularity, jimz jsou na spolecenske urovni vzdy revoluce jakozto paralely smrti a znovuzrozeni.

Vzdyt je to tak do oci bijici. Ma se prijit na technologii, ktera nas presvedci, ze na druhem konci dratu je nekdo zivy, protoze se citime a chovame jako stroje, nebot jsme obklopeni lidmi, co se chovaji jako stroje. Tato nezivotnost nas desi a ladime stroje na lidskost, kterou ale samozrejme ihned prokoukneme a nase hruza, ze vsude jsou stroje, je jeste vetsi, takze se zaroven snazime mezi stroje zaradit, z lidi kolem sebe stroje delame a nejak v koutku duse doufame, ze mezitim polidstime stroj (nebo najdeme nekoho “cisteho”  – coz je variace na totez tema). Jenze pak budeme obklopeni nezivotnosti jeste vice a o to vice budeme presvedcovat stroje, aby zily (a vzdy budeme zklamani spinavosti naseho partnera, ktery mel byt cisty).

Clovek nechce DOJMY, clovek chce spojeni s Realnem. PRAVE JA je dabel, ktery cloveka rusi od koncentrace na podstatne veci.

Zdroj.

Dnes mě napadly dva výroky.

První: Realita se neptá. Takhle si to nastříkám přes šablonu na oblíbené triko ze second handu. Na druhou stranu možná Bůh se neptá. Neříkejte, že to nebude fungovat. Jsou symboly, co fungují. Například hákový kříž nebo triko s logem Hizballáhu.

Druhý výrok: Šaman je člověk, co prohlédl sílu a iluzornost symbolů a proto je může a umí používat. Problém je, že tohle by se dalo aplikovat na jakéhokoliv marketingového experta. Takže ještě dodatek. A má rád realitu (= není [sebe]destruktivní).

Mytologie, náboženství i psychoanalýza jsou synonyma. Opakovaně se nás snaží přesvědčit, že nepřátelé jsme sami sobě. Následující video není o nějaké osobě mimo společenskou normu. To video je o každém z nás. Pro ty co nevládnou angličtinou: židovská slečna si na dveře na koleji namalovala hákový kříž a do Tv se sebepropagovala jako oběť rasismu. Zkuste se prosím soustředit a najít analogii mezi tou vtipnou židovskou dívkou a svým vlastním životem.

Blisty mezi hromadou obvyklých sraček vyprodukovaly i pěkný překlad z BBC.

Je to jen základ. Je tam jedna nekonzistence, kdy uprostřed článku je správně uvedena Marxova teze, že kapitalismus zničí sám sebe a na konci podsouvají Marxovi předpoklad, že to měl být komunismus, kdo má zničit kapitalismus. (Domnívám se, že tohle hlásali až komunisti po Marxovi.)

Taky si nemyslím, že musí přijít inflace. Ve stavu zadlužení se mnohem více bolesti dá udělat deflací. Vládám se nedaří inflaci vyvolávat, pouze exportovat do rozvojových zemí. Inflace by poškodila držitele peněz (bohaté kapitalisty), nikoliv střední třídu, která toho reálně má čím dál míň a naopak by jí ubrala dluhy (jenže za to by někdo zaplatil – vlastníci kapitálu, kteří mají moc). Inflační scénář proto není jistota. Jistota je jen velký průser, který v kosmickém měřítku je samozřejmě nic oproti sirouhlíkové bouři na Jupiteru nebo na výbuchu supernovy.

Polarita, schizofrenie, číslo dvě. Nahoře a dole. Dobré a špatné. Ale rozštěpené. Jedoucí po dvou linkách. Předstírání že je to jedno.

Stejný deník, stejný den, stejná hodina, stejná rubrika:

Nešetřete tolik, spíš utrácejte, vyzvala státy šéfka MMF

Italové, začněte šetřit, naléhá šéf Evropské centrální banky

Pozor, tohle není vtip. To je realita. Realitou je, že už to asi ani nikomu nepřijde divné. Skutečně tohle může projít?

Na Clickbank (to je společenství pro affiláky, kteří prodávají tak “kvalitní” věcičky, že vyplácejí např. 75% provize) jsem narazil na šílené video. Odkaz zde (affil tam skutečně nemám). Stačí myslím pár minut než začne vnucovat ten tajný produkt.

McKennova teorie o konci světa a zhušťování času zjevně funguje dokonale. Nejen že lidi poznávají, že je pořád někdo okrádá, takže reklama musí být nadrátovaná nejen do jejich tabletů (už se prodávají 2 verze Ipadu s reklamou levněji a bez reklamy dráž – možná brzy někdo přijde na monetizaci, že za to používání budou dokonce platit). Zhušťování probíhá na všech fraktálových frontách (omluvte prosím ten výraz, ale opravdu nevím jak to nazvat).

Totiž i ti co okrádají, tj. internetoví marketéři, jsou obvykle sami okrádáni (mě například před očima zmizela provize od jedné menší firmy co přeprodává reklamu). Podobně jako nebozí koncoví zákazníci, jsou si i internetoví marketéři pomalu vědomi toho, že jejich “gurové z internetových konferencí” jsou jen podvodníci, co z nich chtějí něco vytáhnout. Jenže ti nejlepší guruové vědí, že marketéři vědí, takže na ně nastražují video s postmoderním argumentem (to je terminus technicus, který jsem s dovolením též zavedl, poté co jsem viděl se postmoderně bránit Jana Bartu) – víme, že víte, že vás každý chce okrást a tudíž vás nikdo okrást nemůže a já už vůbec ne (což je nesmysl, jde pořád o stejnou hru). Dá se říct, že je to takový pěkný poker, hraný zase o level výš. Zrychluje se to a zhušťuje a míří to do McKennovy singularity a konce času.

Beru si to i trochu osobně. Ten člověk se vydává za někoho, kdo chce na internetu někomu pomoct vydělávat cash, přestože všichni kradou. On krade a manipuluje samozřejmě taky. GTD sračky, jako pracovat pár minut denně a snadný život v San Diegu, to úplně stačí… Jenže na internetu skutečně jsou výjimečně i lidé, kteří pomoct chtějí. A skutečně v té pomoci zmatenému bližnímu je jediné východisko. Nicméně na něj je možno zapomenost. Sračky jedou dovnitř McKennovy spirály a nikoliv vně. Kapitál se akumuluje u toho, kdo hraje poker nejlépe. Nemá z toho sice nikdo reálný užitek, bohatí se vraždí kokainem nebo i nečím absurdnějším, chudí trpí, nadávají a obviňují všechny jiné než svoji neschopnost umět hrát ten poker. Třetí skupina (co je snad podskupinou druhou) hlásá o neexistující čistotě a zcela marně se z toho Maelstromu snaží vylězt ven a jen ji to víc vtahuje.

Nemám žádný komentář. Jen si to beru jak říkám “osobně”: přemýšlím o tom. Nevěřím, že jsem mimo hru. Snažím se zjistit, kde že to vlastně jsem a jakou předurčenou hru, zda na oběť nebo ničitele, to mám hrát. Nic jiného mě nenapadá. Sice jsem pár lidem k něčemu pomohl. Ale k čemu? Jeden se málem zabije v novém autě, druhému narušuju realitu. Nevadí mi to. Ale vadí mi si myslet, že něčemu pomáhám, když to tak možná vůbec není a na dobrodince si jen hraju, byť o nějaký ten level výš a v ještě větších sračkách.

Ten člověk z toho videa, si totiž skutečně nemyslí, že dělá zlo, i když ví, že to co dělá, je zlo. Prostě to tak je. Dnes trochu nesouvislý post, nemusíte ho chápat doslovně. Stačí jen ty emoce. Ty emoce jsou odraz dneška.

Lidé mají “rádi” neexistující polarity a rozhodli se mezi nimi oscilovat. Co tedy přijde po multikulti a nenásilí? Rasismus a násilí. Co se děje v severních Čechách je naprosto logické.

Co se děje v hyperkorektní Anglii taky.

http://www.guardian.co.uk/politics/2011/sep/01/michael-gove-physical-force-schools

In a speech delivered at Durand academy, in Stockwell, south London, Gove said the regulations on the use of force inhibited teachers’ judgment.

He said: “So let me be crystal clear, if any parent now hears a school say, ‘sorry, we can’t physically touch the students’, then that school is wrong. Plain wrong. The rules of the game have changed.”

Gove said men considering teaching were deterred by a fear of rules that made contact between adults and children “a legal minefield”.

The government was planning to start a programme this autumn encouraging former members of the armed forces to take up teaching, specifically to ensure more male role models, Gove said.

Takzvaný ideový souboj pravice a levice je ve skutečnosti úplně o něčem jiném než o kolektivismu nebo individualismu. Kolektivní jsou oba a hledáni identity spojené s individuem, najdeme také v obojím. Souboj pravice a levice je prostě o tom vybrat si svůj styl schizoidnosti.

Zopakujme pojmy.

Levice víceméně tvrdí, že vlastnictví je krádež a směna amorální. (Moderní levice, podobně jako moderní pravice směřují k jakémusi hybridu zvanému sociální stát a Samuelssonovská ekonomie, ale to už je jen důsledek všeobecné rozplizlosti a absurdní snahou o kompromis inspirovanou aritmetickým průměrem nebo povolebními vyjednáváními.) Levičák tedy deklamuje, že trh je špatný a protože je špatný, musíme ho buď napravovat (sociální demokracie), uchvátit a zkrotit (socialismus) nebo zničit (komunismus).

Pravice je naopak z trhu nadšena. Trh a směna je výsledkem řádu. Jde o přerozdělování reality. Trh je tedy dobrý. Opět existuje několik odrůd pravice. Některá chce pro trh aktivně vytvářet podmínky, kde pak může ukázat, co umí; jiná zvaná laissez-faire se odmítá angažovat do institucionálního prostředí trhu a pouze zvnějšku zajišťuje jeho chod přes vymáhání smluv. (A možná sem patří i jistý druh pravicové anarchie, která se odmítá vměšovat vůbec, která splývá s anarchií levicovou a která uzavírá druhý pól naproti Samuelssonovi.)

Toliko nakolik tyto přístupy bývají prezentovány nebo se prezentují. Což je samozřejmě iluze.

Zde je pracovní verze toho, jak že to vlastně všechno může být.

Levice si je vědoma iluze trhu. Trh je důsledek našeho magického myšlení. Vlastnictví jakbysmet. Staří indiáni měli pravdu, když říkali, že zemi nebo cokoliv jiného nelze vlastnit. Levičáci se snaží imitovat indiány. Jak dopadli indiálni víme. Ten paradox je v tom, že tak dopadli, přestože měli pravdu a dokonce právě proto. Indiáni, do jejichž života bylo organicky včleněno magické myšlení, podcenili magické myšlení bílého muže urvané z řetězu (tj. magické myšlení jehož si osoba sama není vědoma) a prohlásili ho za nesmysl, který nefunguje. Problém je, že nesmysl může mít velkou sílu a fungovat může (ačkoliv v nejdestruktivnějším slova smyslu – odtrhuje nás od reálna/boha/manitoua).

Tedy levičáci a indiáni mají prvdu, že vlastnictví i trh jsou iluze/nepravdy/nereálna. Nicméně levičáci bojují za schizoidní čistotu a odmítají trh i instituci vlastnictví přijmout. Jenže on tu je a i levičácká snaha o jeho odmítání ho paradoxně posiluje. Čím více levice, tím více skutečného boje proti trhu, takže umírněné levičáctví lze prohlásit za schizoidnost a radikální levičáctví v praxi (zestátňování) za schizofrenii. Není vůbec náhoda, když se Stalinismus a schizofrenie staví vedle sebe.

Pravice naopak trh a vlastnictví uznává. Pravice ignoruje iluzornost naší reality. Dělá to zjevně a přesvědčit se o tom lze v úvodním kurzu ekonomie, kde je trh definován. Pravice hraje trochu jinou hru: hru do počátku iluzorní a schizofrenní. Musíte uznat vlastnictví a trh. Směnu a hodnotu. Bod nasycení a indiferenční křivky. Racionálního spotřebitele. Atd. Poté, co to uznáte, je svět redukován do několika rovnic nabídky a poptávky a vy se pohybujete ve světě bludů z ekonomických učebnic (ekonomické učebnice však směnu nevymyslely, toto zlo i dle bible bylo už dávno).

Nyní je vcelku jasné proč je jednodušší odmítnout pravici. Její iluze je zjevná; její snaha o čistotu prostě i přes iluzi pravicových médií hapruje. Pravice hraje primitivnější hru a lze ji prokouknout snáze, za předpokladu, že pochopíme podstatu magického myšlení a schizofrenních bludů.

Levice a její snaha o čistotu skutečně útočí na podstatu našeho problému: na směnu. Levice dobře popisuje v čem nás směna doslova kurví (povšimněme si, co znamená “kurva” -> žena, která směňuje radost a extázi, jež je z definice nesměnitelná a směnou degraduje). Levice ale obvykle skáče na tu schizoidní past. Když je něco špatně, je potřeba to odmítnout a být čistý. A v tom je ten klasický problém, že právě tím se umažeme na max.

Právě proto musela levice čekat až na svůj nový psychoanalytický proud, který levičáky typu Čulíka, Kellera atd. střídavě děsí a ohromuje natolik, že ho raději nechtejí chápat a občas ho i citují. Proud Žižeka, který říká, že trhu, jakožto celosvětovému schizofrennímu bludu, podobně jako naším sexuálním perverzím, není možno se vzpírat (ani není možno ho pravicově adorovat), protože to ten trh, který je zlo, jen podporuje.

Trh je zkrátka třeba nechat být, zapojit se do něj a brát ho jako nutné zlo. Já bych si dovolil přijít s možná první originální myšlenkou na toto téma, s myšlenkou, kterou se snažím prosazovat: do trhu je třeba se zapojit sice bez vnitřního nadšení, ale s kapitalistickou vervou. Zkrátka být na něm efektivnější než kapitalisté a napomoct tak jeho rozpadu zevnitř za vědomí toho, že to co děláme je patrně jedna z nejperverznějších věcí na světě. Pokud chápeme výše popsané iluze, tak máme na trhu ohromnou počáteční konkurenční výhodu a lze jí využít. Plus máme dobrý záměr a tomu Reálno skutečně přeje vše dobré. Jak říká tuším Žižek o budoucí společnosti: samozřejmě že budou existovat supermarkety, samozřejmě, že budou existovat ceny a samozřejmě, že bude existovat konzum. Ale tyto směnné úchylky nebudou v centru dění. Budou brány jako nutné zlo, které asi do jisté míry musíme přijmout, abychom pocítili reálno. Trh již nebude v centru dění a směna nebude považována za dobrou (avšak nebude se proti ní bojovat se Stalinistickou urputností). Trh nelze ani krotit nebo ničit, trh nelze ani adorovat. Trh je potřeba přijmout se všemi našimi kompenzačními úchylkami a zabývat se konečně něčím jiným. Ono to pak pomalu přejde.